Z historie dobrovolných hasičů v Roztokách u Jilemnice

Sbor dobrovolných hasičů v Roztokách u Jilemnice byl ustanoven 16. června 1872. Podnět k založení sboru dal pan Hynek Klazar, obchodník s plátnem na Nouzově, který se v ustavující schůzi stal starostou a velitelem. Stanovy hasičského sboru byly schváleny c. k. místodržitelstvím v Praze dne 24. října 1872.

Nově založený sbor dbal úzkostlivě o kázeň a slušné chování členů. Od těch se žádala technická vyspělost a obětavost, směřující k dobru a prospěchu společnosti. O sbor byl veliký zájem, neodbyla se bez něho žádná významnější slavnost. Byl obci ke cti a průkopníkem hasičské idee v našem Podkrkonoší. Byl nositelem vlasteneckého ducha a šiřitelem nových směrů.

Sbor převzal od obce stříkačku, pořízenou v roce 1857 ze sbírky obyvatelstva. K tomu byla zakoupena v roce 1873 od pana Štefana dvoukolová stříkačka a od firmy Smékal hadice. Koncem roku 1873 čítal sbor již 115 členů. Roku 1879 byl přijat valnou hromadou majitel jilemnického panství hrabě Jan z Harrachu za čestného člena místního sboru.

Během let 1879 až 1881 vznikla ústřední zemská hasičská jednota a země byla rozdělena na kraje a župy. První župní sjezd se konal 19. 7. 1885 ve Vysokém nad Jizerou a za dva roky dne 17.7. 1887 u nás v Roztokách. To měl sbor již vlastní prapor, který byl slavnostně vysvěcen 14. června 1886. V Roztokách se konal ještě jeden župní sjezd 1936 na pozemcích Drábkovi pily.

V roce 1875 byly zakoupeny sekery a přilby. Nové uniformy si sbor pořídil až v roce 1882 a toho roku v nich poprvé vystoupily. Dne 19. únory 1882 byla pořízena nová stříkačka a necelý na to vyzkoušena se zdarem při požáru Jana Vydry v Kruhu. Další stříkačka byla pořízena z daru honebního spolku v Roztokách roku 1891. S tímto vybavením vystačil sbor následujících 15 let. Sbor zakoupil berlovou a 1. srpna 1907 parní stříkačku a 200m hadic od firmy Smékal z Prahy. Stříkačka svým výkonem spolehlivě sloužila ve zdejším kopcovitém terénu až do roku 1931, kdy při požáru stavení Eduarda Mečíře v lukách neodbornou manipulací došlo k poškození stříkačky. Byla opravena v továrně u Langrů v roce 1942. V roce 1931 byla pořízena motorová stříkačka Walter-Ebrt 60HP 1600l. nejprve byla přemísťována koňmo a od roku 1945 desetimístným autem značky mercedes, získaný prostřednictvím tehdejšího starosty obce i sboru Jaroslava Dejmka z vozového parku poražené německé armády. Mercedes sloužil až do roku 1969, kdy byl přemístěn do Kruhu a za něj byl pořízen automobil TATRA 850. Po ní sbor obdržel typizovaný skříňový vůz DVS 8. Dalším požárním automobilem byly AVIA 30 pořízena roku 1989 a poslední vůz je značky LIAZ. Zmíněná motorová stříkačka byla v roce 1957 vyměněna za PS 8 a v roce 1971 za PPS 12. Roku 1984 byla nahrazena za jinou PPS 12, která slouží sboru do dnes.

Z historické techniky se zachovala ruční kolová stříkačka z roku 1891 a parní stříkačka z roku 1907. Tato technika byly zachována a uvedena do provozu především díky obětavosti Jaroslava Grosmana st. a dalších členů sboru. V roce 1992 bylo založeno družstvo historické techniky, které se účastní různých výročí a oslav nejen u nás ale i v zahraničí a předvádí parničku v provozu. V roce 2002 u příležitosti 130. výročí založení sboru provedl sbor pokus o rekord v dálkové dopravě vody ručními, parními a motorovými stříkačkami vyrobenými do roku 1925. Za účasti 52 sborů z celých Čech a dvou polských sborů se podařilo dopravit vodu na vzdálenost 4 468m.

V roce 1930 bylo založeno žákovské sdružení, z kterého byl pak sbor doplňován uvědomělými členy. S mládeží pracuje sbor a vychovává si tak nástupce. Od roku 1972 jsou mladí hasiči zapojeni do celostátní hry PLAMEN. Účastní se soutěží pořádaných okresním sdružením, ale i jednotlivými sbory.

Dna 27.2.1936 rozhodnutím valné hromady byl založen odbor žen. Přičinil se o to hlavně Josef Fejfar. Ženy po celá léta pomáhají při akcích pořádaných sborem, pracují v různých funkcích. Zejména pak v roce 1982 u příležitosti 110. let výročí založení sboru vzniklo družstvo žen, které soutěží v požárním sportu. V roce 2002 se zúčastnily mezinárodního mistrovství Polska ručních stříkaček taženými koňmi.

Sbor prodělal dvě světová války. Obě těžce narušily činnost ve sboru. V roce 1914 bylo povoláno a odvedeno celkem 57 členů. Smrt v poli našli 6 členů. Ani v průběhu druhé světové války nebyl náš sbor ušetřen. Do vězení v Terezíně byl uvězněn velitel sboru Josef Fejfar a další členové. Naštěstí se všichni vrátili i když s podlomeným zdravím.

Ve zcela jiných poměrech se rozvíjela činnost sboru po osvobození v roce 1945, zejména však po roce 1948, kdy se hasičstvo stává členem Národní fronty a stát přejímá materiální zabezpečení za předpokladu účinné pomoci členstva. Sbor byl vyzván, aby provedl čistku ve svých řadách. Ovšem hasiči toto odmítají. Dochází k narušení činnosti následkem politického zásahu. Někteří vedoucí bratři byly zatčeni a převezeni do vazby na Pankráci. V dalších letech byly někteří členové dlouhodobě vězněni. činnost sboru byly narušena na několik dalších let. Z krátkých zápisů v kronice, kde zpráva za celý rok vyšla na několik řádků. Vyplívá nechuť k další práci, neboť následovala samá nařízení. Činnost ožívá v roce 1959, kdy za účasti MNV Jiřiny Forbelské byl schválen návrh na stavbu hasičského domu. Stará hasičská zbrojnice uprostřed obce a dvě v horní a dolní části obce postavené v roce 1930 již nestačily potřebám sboru. Se stavbou se započalo v roce 1961 v rámci "akce z" a byla dokončena v roce 1964. Dne 26. června toho roku byla zbrojnice slavnostně otevřena a slouží dodnes.

O práci ve sboru je stále zájem. Svědčí o tom členská základna, kdy k 31.12.2002 má sbor 189 členů a z toho 26 mladých. Že se sboru daří je i zásluhou dobré spolupráce s obecním úřadem a místními firmami. Sbor má také zástupce v řadách při okresním sdružení, účastní se okrskových soutěží v požárním sportu, námětových cvičení. V rámci udržování dobrých sousedských vztahů navštěvují hasiči okolní sbory při jejich výročí. Vyjíždějí k požárům, pomáhají při povodních a technických zásazích. V neposlední řadě výbor SDH nezapomíná na starší členy, kteří již pro svůj věk nebo zdravotní stav nemohou aktivně pracovat a navštěvuje je při jejich životních jubilejích.